S Fortunou (štěstím) na Fortuna cup.
04. 07. 2013, Autor: Zbyněk Hraše, Jan Pastyřík

Vše se odehrálo pod horkým sluncem na Strahově, v tréninkovém areálu Sparty (takže Slávistu Emku pálila i půda pod nohama).
Jediná žena celého účastnického pole fotbalistů Lucka obětovala kotník a musela ledovat. Kotník se nezlomil (naštěstí), zato se zlomila naše hra (taky naštěstí). Dalibor se rozhodl střílet góly a porazili jsme Fortunu CZ 2, která byla pasována za nejlepší tým Fortuny, vysoko 4:1. Když Emka vystřihl v druhé půli nůžky, bylo jasné, že se začalo hrát i pro diváky, což potvrdil parádně vsítěným gólem hlavou.
Takže jsme postoupili do semifinále a mohli pokračovat ve slavném postupu do boje o zlatou, což se nestalo. Zastavila nás zřejmě pauza na oběd, pivko a gulášek, po kterém tým spíš koukal, jak mu to padá do vlastní brány. Aero Vodochody 1 bylo lepší, a tak jsme nakonec úspěšně hráli o bronz s Aerem Vodochody 2.
Z pohledu Fanouška akce rozhodně nevypadala, že by v ETN hráčích vyvolávala týmového ducha. V zápalu hry křičel každý na každého a někdy padla i dost ostrá slova (například Lucka obohatila náš slovník o pár československých výrazů). První místo pak udělujeme Škoďákovi, který vynadal nejdříve všem spoluhráčům, následně soupeřům, potom rozhodčím a nakonec (a to se nikdy v minulosti nestalo) ETN Fans. Nejdříve si stěžoval, že bubnují příliš blízko naší brány, takže se v obraně nemůže domlouvat se spoluhráči. Když se přesunuli k bráně soupeře, bylo jim po chvíli Škoďákem opět vytknuto, že se neslyší při útočení. Za tyto připomínky získává hodnotný dárek, CD s chorály fanoušků FC Barcelona (na stadionu Camp Nou ho nahrálo 100 tisíc lidí).
Večer u pivka se kolektiv opět stmelil a vztahy se vrátily do správných kolejí. Byl to velmi příjemně a užitečně strávený den.